Švýcarsko

Oficiální název země: Švýcarská konfederace
Rozloha: 41289 km˛
Počet obyvatel: 7 248 000
Časové pásmo: GMT + 1
Hlavní město: Bern
Další města: Curych, Basilej, Ženeva, Lausanne, Winterthur
Měna: CHF - švýcarský frank = 100 centimů
Jazyky: němčina, francouzština, italština
Náboženství: katolíci, protestanti
Podnebí: mírné, průměrná teplota v Curychu je v lednu -1°C a v červenci 17°C

Švýcarsko leží v srdci střední Evropy. Je to malá velmi hornatá země. Některé hory zde dosahují výšky přes 4 000 metrů a nachází se zde okolo 1 600 jezer. Různorodost podnebí dokládá skutečnost, že v horách se rozprostírají ledovce a na jihu rostou palmy. Rozloha Švýcarska je 41 289 km2. Hranice Švýcarska je dlouhá 1 892 km. Švýcarsko sousedí s Itálií, Francií, Německem, Rakouskem a Lichtenštejnskem. 50% území má nadmořskou výšku větší než 1 000 metrů. Povrch je rozdělen na tři oblasti - Alpy, které tvoří 60%, Švýcarskou plošinu 30% a Juru 10%. Alpy, které tvoří skoro 2/3 území jsou tvořeny dlouhými hřebeny, které je člení do hlubokých, navzájem izolovaných údolí. Alpy protínají Švýcarsko v oblouku dlouhém 1 200 km, jsou posety ledovci a sněhovými masívy, které pokrývají celkovou plochu zhruba 3 000 km2. Největším alpským ledovcem je Aletschgletscher s plochou 119 km2 a délkou pře 22km. Nejvyšším vrcholem Švýcarska je Dufourův štít v pohoří Monte Rosa, který měří 4633 m n m. Nejznámější horou, která je také symbolem Švýcarska a je považována za jednu z nejkrásnějších hor na světě, je Matterhorn ve Walliských Alpách, který je vysoký 4478 m n m. Švýcarská plošina spojuje Alpy s Jurou, je 250 km dlouhá a 60 km široká a její průměrná nadmořská výška je 610 metrů. Leží mezi jezery Léman na jihu a Bodamským na severu. Je to nejhustěji obydlená oblast Švýcarska.
Jura je pohoří, které se táhne podél hranic s Francií a dosahuje nejvyšší nadmořské výšky 1683 metrů.
Voda je důležitým Švýcarským artiklem. Pramení zde největší řeka západní Evropy Rýn, který má délku 1 327 km, z toho je 375 km na území Švýcarska. Dalšími důležitými řekami jsou Rhóna, Aara a Reus. Švýcarsko je také země bohatá na jezera. Největší je jezero Ženevské, následuje Bodamské, Neuchatelské a Vierwaldstätterské jezero.
Průsmyky - to jsou vstupní brány do hor. Na stovkách kilometrů neprostupného pásma Alp se staly jedinou překonatelnou překážkou. Švýcarsko má stovky průsmyků - některými vedou dálnice, pod jinými tunely, jinde jsou to jen úzké pěšinky a posledními chodí jen horalé, horolezci, kamzíci a kozorohové. Průsmyky byly také bránou, kudy mohla do země pronikat nepřátelská vojska. Známe přece legendární Hanibalův přechod přes Alpy. Velký Svatý Bernard, průsmyk mezi Itálií a Švýcarskem, byl otevřen již v r. 47 n. l.

Ženeva bývá nazývána nejmenším velkoměstem pro svůj obrovský mezinárodní význam, který kontrastuje s relativně malým počtem obyvatel. Na území Ženevy žije pouze přibližně 160000 obyvatel. Ženeva se stala sídlem mnoha mezinárodních organizací (ačkoliv některých není ani členem) a sídlem mnoha jednání na nejvyšší úrovni.
HistorieMísto bylo osídleno již v době kamenné.
V dobách před naším letopočtem stála na území Ženevy keltská vesnice. Ta se dostala jako celá tato oblast pod nadvládu římské říše v 2.století před naším letopočtem. Na římskou říši připomíná i jméno jednoho náměstí v centru města Bourg –du –Four, jehož jméno je odvozeno od římského fórum.
V 6.st.n.l. byla oblast dobyta Franky, později byla připojena k burgundskému království.
Ženevu výrazně zasáhla reformace v polovině 16.století. Ženeva byla nazývána „protestantským Římem“ v dobách, kdy z ní Kalvín učinil významné středisko protestantů. Bylo uzavřeno spojenectví s protestantským Bernem a vyhnán katolický biskup
V 17. století dochází ke zvýšení prosperity města v souvislosti s příchodem francouzských hugenotů, kteří byli zručnými řemeslníky. V 18.století nastává kulturní rozkvět města, působí zde Voltaire, Rousseau.
V r. 1798 dobyla město francouzská armáda a oblast byla připojena k Francii.
Po pádu Napoleona v r.1815 byla Ženeva připojena ke Švýcarské konfederaci jako 22.kanton.

Město Bern bylo vybudováno na pískovcovém ostrohu vysokém 40m nad řekou Aare. Založeno bylo v roce 1191 Bertholdem von Zähringenem. Členem švýcarského Spříseženectví (které bylo založeno na obranu proti Habsburkům a stalo se základem švýcarského státu) se Bern stal v roce 1353.
Hlavním městem je Bern od roku 1848. Nyní má přibližně 150 000 obyvatel. Je správním střediskem druhého největšího kantonu ve Švýcarsku. Působivé je pro návštěvníky staré město ze 17. a 18. století, kde charakteristickými znaky ulic jsou podloubí v přízemí a předsunuté střechy.
Město dostalo název podle prvního skoleného zvířete v okolí, kterým se stal medvěd (německy Bär). Od roku 1441 se zde medvědi chovají v „Medvědím příkopu“. Pro občany bylo potupou, když francouzští vojáci při obsazení města odvlekli medvědy pryč. Dnes se na medvědy jako atrakci chodí dívat turisté i občané města. Krmit se ovšem smějí pouze potravinami zakoupenými v místním kiosku a její prodané množství je sledováno.
Nejvýznamnější památkyKatedrála (Münster) sv. Vincence
Katedrála je pozdně gotická stavba. S její výstavbou se začalo na počátku 15.století, dokončena byla v roce 1893. Její interiér je trojlodní.
Mezi zajímavosti patří: •  síťová klenba prostřední lodi a chóru (16.století)
•  vyřezávaná renesanční křesla chóru
•  gotická křtitelnice v apsidě
•  barevné vitráže pochází částečně z 15.století a částečně z z19. a 20.století
•  barokní varhany mají 5400 píšťal a pochází z r.1730
Radnice
Byla stavěna od roku 1416 ve stylu pozdní burgundské gotiky. Její fasádu zdobí dvojjité schodiště s hodinami. Kašna před radnicí je z roku 1542.
Hodinová věž
Hodinová věž s orlojem pochází z 15.století. Orloj zhotovil Kaspar Brunner a postavičky defilují vždy 4 minuty před celou hodinou.
Muzea
Bern je městem muzeí. Nachází se zde Umělecké muzeum, Švýcarské alpské a poštovní muzeum, Bernské historické muzeum. Zajímavostí je Einsteinův dům. Patentový úřad zaměstnával Einsteina jako druhořadého experta, a proto ten měl dostatek času k bádání nad svojí teorií relativity.
Kašny
Většina z nich pochází z počátku 16.století. Nové kamenné kašny nahradily původní dřevěné. Byly ozdobeny barevnými sochami. Většinu figur jedenácti historických kašen vytvořil Hans Gieng. Za umělecky nejhodnotnější je pokládána Spravedlnost s váhami a mečem, u jejíž nohou jsou podoby papeže, sultána, císaře a bernského rychtáře. Nejasný je dodnes význam kašny s Lidožroutem.

Luzern leží na břehu Vierwaldstättského jezera, které patří mezi nejkrásnější švýcarská jezera. Jezero někdy bývá nazýváno Luzernské jezero nebo složenina Vierwaldstättrsee složitě překládána jako Čtyřkantonální jezero, podle lesnatých kantonů Uri, Schwyz, Unterwalden a Luzern, na jejichž rozhraní leží.
Sem k jezeru přišly v 1. st. př.n.l. keltské kmeny Rétů a Helvetiů a zvolily si zdejší kraj za svůj domov. Krátce před začátkem našeho letopočtu pronikli do středního Švýcarska Caesarovi vojáci a založili tady římskou kolonii. Jmenovala se podle Rétů Reatia, ale oblast, kde žili Helvetiové, nazývali Helvetia.
Nejstarší dějiny Švýcarska však poznamenaly i další dvě zdejší hory. Jedná se o skalní masív Pilatus a horu Rigi, o které byla poprvé zmínka v letopisech r. 1353, ale to se jí ještě říkalo latinsky Regina Montium, Královna hor. Až v 17. st. dostala to zkomolené domácké jméno Rigi, ale stále je jednou z nejuctívanějších a nejnavštěvovanějších, ovšem jezdí k ní hlavně Švýcaři.
V začátku prvního tisíciletí Luzern býval malou rybářskou vesnicí. V polovině 8. st. sem přišli benediktýnští mniši, kteří opustili klášter v alsaském Murbachu a založili zde klášter sv. Leodegarda. Kolem Kláštera se začala vyvíjet obchodní a zemědělská aktivita. Jejich zásluhou se nepatrná vesnička mění ve skutečné město Lucernia.Ve středověku zde již začíná vznikat město s veřejnými budovami, tržním náměstím a hradbami.
Roku 1291 patřilo město ještě Habsburkům, ale již r. 1332 se připojilo ke konfederaci. Ale až v r. 1386 se město zcela osvobodilo od vlivu habsburské vlády.
V 16.st. stál Luzern v předních řadách protireformačního hnutí. V r. 1574 otevřeli v Luzernu jezuité první svatý koncil německého Švýcarska. Ve dnech Helvetské republiky, která ve Švýcarsku vznikla po francouzské okupaci, se stal Luzern hlavním městem státu. Ale stejně jako neměla tato republika dlouhého trvání, ani Luzern si dlouho neudržel vedoucí postavení a stal se pouze hlavním městem kantonu Luzern.
Luzern je hlavním městem stejnojmenného kantonu. Většina jeho obyvatel jsou německy mluvící katolíci. Počet obyvatel je asi 60 000 z celkového počtu 304 000 obyvatel kantonu.